Pražští pěvci a Liturgie sv. Jana Zlatoústého Sergeje Rachmaninova v kostele Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem

V sobotu 11. června 2011 se uskutečnil v roudnickém kostele Narození Panny Marie koncert smíšeného sboru Pražští pěvci pod vedením sbormistra Stanislava Mistra. Koncert uspořádala Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem ve spolupráci s Kulturními zařízeními města.

     Sbor byl založen v roce 1992 Stanislavem Mistrem, který věnuje zvýšenou pozornost zejména důkladné hlasové přípravě zpěváků. Pražští pěvci se věnují moderní a soudobé sborové tvorbě, ale jejich repertoár zasahuje prakticky do všech slohových období, včetně velkých barokních a romantických vokálních a vokálně-instrumentálních děl. V Roudnici toto vynikající těleso předneslo u nás stále málo provozovanou pravoslavnou duchovní hudbu, konkrétně dílo velkého ruského skladatele Sergeje Rachmaninova Liturgie sv. Jana Zlatoústého.

      Liturgie sv. Jana Zlatoústého (Chrysostoma), archiepiskopa Konstantinopole, patří v pravoslavném a řeckokatolickém křesťanství  k vůbec nejdůležitějším a také nejstarším bohoslužebným obřadům. Sv. Jan Zlatoústý (asi 347–407 n. l.) proslul jako jeden z prvních reformátorů církve. Vynikal jako brilantní kazatel (odtud jeho přídomek Zlatoústý) a také spisovatel, který poukazoval na zneužívání moci jak světskými, tak církevními činiteli.      Liturgie tohoto světce (jeho autorství je ovšem v tomto případě sporné) oslovila i mnoho ruských skladatelů, mezi nimi například Petra Iljiče Čajkovského a Sergeje Rachmaninova. Rachmaninov proslul zejména jako vynikající klavírista a skladatel klavírních a orchestrálních děl. Jeho tvorba operní a sborová je neprávem opomíjena. K pravoslavným bohoslužbám složil Liturgii sv. Jana Zlatoústého a Nešpory. Liturgie sv. Jana Zlatoústého má svá přísná pravidla. Skládá se ze tří samostatných na sebe navazujících obřadů: 1. Proskomidie (příprava eucharistie), 2. Liturgie katechumenů (těch, kteří jsou připravováni na křest a učí se křesťanskou liturgii, ve slovanské oblasti nazývaných оглашены, tedy ti, kteří jsou oslovováni) a 3. Liturgie věrných, kde se koná samotná eucharistie. Poté následují závěrečné žehnací formule. 

      Po hudební stránce se Liturgie vyznačuje jemným, průzračným výrazem. Hlasová sazba je spíše homofonní. Z krásných sborových souzvuků vystupují občas sólové hlasy. Vstupem tenoru a basu ostatně začíná celá skladba a zvuk plného sboru se dostaví až poté. O vynikající sóla se postarali sám Stanislav Mistr (tenor) a Wouter Tukker (bas), jejichž hlasy ideálně interpretují ducha pravoslavné hudby.

      Stanislav Mistr si se svým skvělým sborem koncert v nádherných prostorách roudnického kostela doslova užíval. Nezhatí-li plány nějaká překážka, měli by Pražští pěvci v příštím roce v Roudnici přednést neméně krásnou skladbu ruského moderního skladatele Alfreda Schnittkeho Spatřit druhé slunce.

                                                                                                          Jan Potůček

Svět hudby. Praha, Ikar 2000.

Schonberg, H. C.: Životy velkých skladatelů. Praha, BBart 2006.

Wikipedie

Pražští pěvci v kostele Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem.

Příspěvek byl publikován v rubrice Galerie. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>