PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA V OBRAZECH OTAKARA NEJEDLÉHO

Otakar Nejedlý, Na kótě 140 u Neuville St. Vaast I (1919)

Galerie moderního umění již připomněla 100. výročí od vzplanutí 1. světové války článkem První světová válka v dopisech Milana Švagrovského (publikován na galerijním blogu 14. 3. 2014), jenž se zabýval ilustrovanou korespondencí synovce prvního zakladatele roudnické galerie Augusta Švagrovského, vojáka působícího na haličské frontě. Nyní se k tématu vracíme příspěvkem věnovaným reflexi války v tvorbě roudnického rodáka, malíře a profesora krajinářského ateliéru na pražské Akademii výtvarných umění Otakara Nejedlého (1883–1957).

Na jaře roku 1919 odjel Nejedlý společně s Vincencem Benešem z pověření tehdejšího „Památníku odboje“ malovat na francouzskou frontu se záměrem zachytit památná místa 1. světové války, na kterých bojovaly jednotky československých legií. Podobných výprav se také zúčastnili Oldřich Koníček, Ladislav Šíma a Angelo Zeyer, kteří zaznamenali úseky italské fronty, a na Slovensko se vydali Rudolf Kremlička a Jan Trampota. Jejich práce pak byly v létě 1920 prezentovány v pražském Belvedéru. Soubor Nejedlého pohledů na francouzská bojiště byl poté publikován v albu „Francouzská bojiště československých legií vydaného Janem Štencem v Praze. Náplň obrazů prozrazuje vnitřní účast, střídají se v nich přírodní rytmy zmučené krajiny s okolnostmi směřujícími k vyrovnání se s traumatem války. Podněcují k zamyšlení nad selháním lidského ducha. Olejomalba „Belloy – Saint Terre“ dosahuje působivého účinu rudým koloritem a poukazuje na zničenou přírodu. „Zákopy na Mort-Homme“ znázorňují prázdný úhor bez života s hejnem několika vran pod vysokou klenbou oblohy. Obrazy z kóty 140 od „Neuville Saint Vaast“ se vyznačují rozlehlým pohledem do zvrásněného kraje pod chmurnou oblohou s pozůstatky válečného arzenálu. „Sentheim – hroby československých legionářů“ zachycuje místo posledního spočinutí vojáků, kteří se již domů nikdy nevrátí. Temná, melancholicky zadumaná a nad obzorem prosvětlená krajina se stává obrazem ztracené naděje na návrat do bezpečí domova, skýtá příležitost k osobní kontemplaci.

Nejedlého obrazy francouzských bojišť uzavírají čtyřleté údobí válečného konfliktu, jenž po sobě zanechal tolik zkázy, bolesti a utrpení a tolik tragických osudů. Kdo však mohl v době jejich vzniku v roce 1919 tušit, že po hrůzách 1. světové války bude o dvě desetiletí později následovat válka nová, ještě děsivější a katastrofálnější?

Tomáš Herna

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Galerie. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>