Koncert Scholy Gregoriany Pragensis

Schola Gregoriana Pragensis

U příležitosti vánočních svátků vystoupil v neděli 26. prosince 2010 v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem světově uznávaný soubor Schola Gregoriana Pragensis, který od roku 1987 řídí umělecký vedoucí David Eben. V galerii byl právě vystaven Pašijový cyklus od pozdně gotického malíře Hanse Hesseho, jenž vytvořil koncertu působivou dobovou „kulisu“. Na programu byly skladby z oblasti gregoriánského chorálu a rané polyfonie z doby Karla IV., vztahující se k Vánocům.

Koncert, za jehož přípravou se skrývala velká muzikologická práce, se skládal ze tří  úseků hudby, In I.–III. Nocturno. Střídaly se v nich jednohlasé a vícehlasé části (antifony, kondukty, lekce a responsoria), tak, jak se asi zpívaly v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Jednalo se o rekonstrukci vánočního Matutina, první a zároveň nejdelší části z církevních hodinek,[1] konané ještě v noci, před svítáním. Podobu liturgie se Schole Gregorianě podařilo rekonstruovat díky zachovaným kodexům, jež vydal pro svatovítskou kapitulu v roce 1363 první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Celé Matutinum uzavírá čtení z rodokmenu Kristova podle Evangelia sv. Matouše.

Pánové Hasan el-Dunía, Tomáš Lajtkep, Michal Mačuha, Ondřej Maňour, Michal Medek, Martin Prokeš, Stanislav Předota, Marek Šulc a David Eben podali vynikající výkon a dokázali, že i takto stará hudba má dnešnímu člověku co říci. Může jej přivést k meditaci, ba co víc, může mu znít stále moderně. Vždyť i někteří současní skladatelé se gregoriánským chorálem a nejstarším vícehlasem prokazatelně inspirují nebo inspirovali, jako například slavný estonský skladatel Arvo Pärt či Petr Eben, otec uměleckého vedoucího souboru, který mimochodem velmi rád v roudnické galerii od šedesátých let koncertoval. Mně osobně se nejvíce líbily vícehlasé skladby, kondukty a organa, které vyzařují nesmírnou krásu, a to i přes četnost kvart a kvint v hudbě. Nějaká tercie se tu a tam také objevila, ale jen málo. Tercie byly považovány ve středověku za disonance. Právě proto zní raná polyfonie na první poslech tak drsně a moderně. Škoda, že o autorech hudby nevíme nic, ale pro středověk je anonymita výtvarných umělců i hudebníků typická a pokud známe jejich jména, je to spíše rarita. Jako ostatně v případě saského malíře Hanse Hesseho, autora již zmíněných deskových obrazů, před nimiž se sváteční koncert odehrával.

Koncert Scholy Gregoriany Pragensis se setkal s nadšeným ohlasem. Nezbývá tedy  než doufat, že se k nám tito interpreti, již tradičně odění v bílá roucha, vrátí.

Jan Potůček


[1] Mezi církevní hodinky patří: 1. Matutinum (v noci), 2. Laudy (ráno), 3. Prima (hodinu po svítání), 4. Tercie (dopoledne), 5. Sexta (v poledne), 6. Nona (odpoledne), 7. Nešpory (večer) a 8. Kompletář (před spaním).

Příspěvek byl publikován v rubrice Galerie. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>