Koncert Zory Křičkové

Ve čtvrtek 18. dubna 2013 se v Galerii moderního umění uskutečnil tradiční koncert paní Zory Křičkové pořádaný pro roudnické školy. Na programu byl výběr z cyklu Roční doby od Petra Iljiče Čajkovského. Dvanáct skladeb pro klavír z roku 1875 vznikalo v sousedství děl nepochybně známějších, například Klavírního koncertu č. 1 b-moll nebo baletu Labutí jezero. Stylově se jedná o drobnější „charakteristická“ díla, pojmenovaná podle jednotlivých měsíců.  Programní skladby pro klavír řazené do větších cyklů byly v romantismu a novoromantismu velice oblíbené. Zakladatelskou osobností tohoto žánru byl pravděpodobně Robert Schumann, který napsal takových celků několik (např. Kreisleriana, Dětské scény, Motýli a jiné). Drobné žánrové skladby od dob Schumanna a také Chopina začali komponovat snad všichni velcí skladatelé 19. století. Lze tu uvést i některá díla českých autorů, jako například Charakteristické kusy pro klavír Bedřicha Smetany nebo rozsáhlý cyklus Nálady, dojmy a upomínky Zdeňka Fibicha. Na tuto tradici navázali i skladatelé 20. století, mezi nimi také Leoš Janáček, který napsal soubory drobných skladeb Po zarostlém chodníčku a V mlhách, nebo Bohuslav Martinů, autor cyklu Loutky.

Vraťme se však k Čajkovskému. Každá skladba z Ročních dob má ve svém titulu nejen název měsíce, ale i název nějakého přírodního jevu nebo typické lidské činnosti, popřípadě i nálady určitého období,  jako například Únor : Masopust, Květen : Bílé noci, Srpen : Žně, Prosinec : Vánoce (Svátky) atd. Kromě toho jsou v podtitulu každé skladby uvedeny úryvky z básní od různých velikánů literatury od  Puškina po Tolstého. Na koncertě pro roudnické školy nezazněl cyklus celý, ale pouze některé kusy. Interpretka však vybrala ty nejkrásnější: Duben : Sněženka,  Květen : Bílé noci, Červen : Barcarolla,  Říjen : Podzimní píseň či slavný Listopad : Na trojce (tradiční ruské trojspřeží). Na závěr nechyběl ani Prosinec : Vánoce v podobě nostalgického valčíku. Ačkoliv jednotlivé části vyjadřují různou náladu, ve všech je přítomen pro Čajkovského tolik typický smutek, smutek, který byl dán skladatelovým nešťastným životním osudem. Snad nejvíce vyniká melancholická nota právě v říjnové Podzimní písni.

Paní Zora Křičková se opět představila s bravurou a noblesou. Nejen, že všechno hrála z paměti a s jiným důrazem, tak jak to pojetí jednotlivých skladeb vyžadovala, ale celý program v úvodním slovu zasadila do dobového kontextu a před každou částí dětem poutavě vysvětlila obsah a náladu díla. Myslím, že obzvláště ve vnímavých dětech koncert musel zanechat velký dojem. Budeme zvědaví, jaké hudební téma si paní Zora pro nás vybere příště.

 

Jan Potůček

Příspěvek byl publikován v rubrice Galerie. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>