Koncert Pražských pěvců v Roudnici nad Labem

V neděli 13. května do Roudnice po roce opět zavítali Pražští pěvci se sbormistrem Stanislavem Mistrem. Na programu bylo jediné dílo, a to Koncert pro sbor od Alfreda Schnittkeho (1934-1998). Tento významný ruský skladatel se narodil 24. 11. 1934 v Engelsu, hlavním městě autonomie povolžských Němců (v Saratovské oblasti) v Sovětském svazu. Jeho původ je rovněž zajímavý. Otec byl německý Žid (živil se jako novinář a překladatel, který přišel do SSSR roku 1926) a matka povolžská Němka. V roce 1946 Schnittke zahájil studia ve Vídni, ale hned roku 1948 se rodina přestěhovala zpět do Sovětského svazu. Schnittke studoval skladbu na moskevské konzervatoři a sbormistrovství na Akademii Říjnové revoluce. V roce 1961 se oženil s klavírní virtuozkou Irinou Katajevou. Schnittkeho raná tvorba je ovlivněna socialistickým realismem a neoklasicismem, ale později jej též zaujal moderní symfonický styl Dmitrije Šostakoviče.

Zásadním obratem ve Schnittkeho tvorbě byla šedesátá léta, kdy se uvolnily poměry a autor se přiklonil k nejnovějšímu avantgardnímu stylu ovlivněnému skladateli ze západu (např. Stockhausen, později i Berio nebo Boulez).  V šedesátých letech rovněž vzrostla obliba jeho děl u publika. Oficiální kritika však jeho skladatelský talent zpochybňovala. Po utužení poměrů v letech sedmdesátých byl Schnittke perzekuován. V této době se však formoval jeho osobitý skladatelský sloh, tzv. polystylismus. Schnittke je právem pokládán za otce hudební postmoderny. K polystylismu směřovali i jiní skladatelé, a to jak ze starší, tak i mladší generace, než byl Schnittke. Za všechny můžeme jmenovat pozdního Šostakoviče.

Polystylismus používá často techniky hudební koláže. Jedna skladba tak může kombinovat prvky třeba i deseti různých stylů (rock, jazz, baroko, renesanci, schönbergovskou atonalitu, elektronickou hudbu atd). Jednou z nejznámějších skladeb napsaných v tomto stylu je např. Sinfonia (1969) od Luciana Beria, kde jsou snad stovky citátů různých známých hudebních děl od renesance po současnost, do nichž sbor recituje různé verše asi ve stovce světových jazyků. Ke Schnittkeho dílům napsaným v tomto stylu patří např. Concerto groosi (obnova staré barokní hudební formy, přetavená však do soudobé experimentální podoby), nebo skladba  pro smyčcové nástroje Moz-art á la Haydn (1977).

Schnittke zasáhl do všech hudebních žánrů. Za zmínku stojí jeho komorní, koncertantní i orchestrální skladby, mj. také devět symfonií, tři opery Život s Idiotem (1992), Johannes doktor Faustus (1991-1994) a  Gesualdo (1993).

Ve čtyřiceti osmi letech Schnittke konvertoval ke křesťanství. Ačkoliv se stal katolíkem, hlásil se velmi silně i k pravoslavné tradici. Křesťanská víra se nejvíce promítla do sborové tvorby, v níž vynikají obzvláště dvě díla, a to Requiem (1974-5) a právě Pražskými pěvci uváděný Koncert pro sbor (1984-5). Skladba o čtyřech částech je komponována na text sbírky básní Zkoušené zpěvy arménského mnicha a učence sv. Řehoře z Nareka (951-1003).  Koncert pro sbor je velkolepé a úchvatné dílo, které sice vychází stylově z dávné pravoslavné tradice, ale zároveň je velmi osobité a moderní. V díle se opět jakoby polystylově střídají extrémní disonance, ale i zcela projasněné čisté souzvuky. Za zmínku stojí i ostinatně se opakující motiv s malou sekundou ve druhé větě, nebo výrazné uplatnění sólových hlasů ve větě třetí. V každé části se rovněž prolínají tiché meditativní části s velkolepými tutti celého sboru.  Schnittkeho Koncert pro sbor je dílo velmi obtížné a málokdy uváděné, ale Pražští pěvci si s ním poradili se suverénní jistotou. Sbor i sbormistr podali špičkový výkon, který ještě umocnila akustika roudnického kostela.

Koncert v kostele Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem 13. května 2012

Jan Potůček

Příspěvek byl publikován v rubrice Galerie. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>