Paní Zora Křičková otevírá roudnickým dětem cestu k hudbě již dvacet let

/Roudnické noviny 04/2011/

Ve čtvrtek 24. března 2011 proběhl v Galerii moderního umění jeden ze série koncertů pro žáky a studenty roudnických škol. Při jeho návštěvě jsem si vzpomněl, že jsem sám – ač velký milovník hudby – takzvané výchovné koncerty vůbec rád neměl. Zároveň jsem si však uvědomil, že pro některé děti bohužel představují jedinou příležitost, kde se mohou setkat s klasickou hudbou. Interpreti stojí na takovýchto koncertech před nesmírně obtížným úkolem: přiblížit hudbu dětem tak, aby je bavila a neodrazovala. Jen výjimečné osobnosti mají dar přiblížit fantastický svět hudby tak, aby inspiroval k celoživotnímu zájmu o umění. K ukázkovým příkladům patřil Leonard Bernstein, legendární americký skladatel a dirigent, jehož školní koncerty Newyorské filharmonie, přenášené televizí, měly u široké veřejnosti obrovský úspěch. Bernstein dokázal posluchače strhnout nejen jako dirigent, ale také jako poutavý vypravěč, jenž zábavně a „bezbolestně“ zpřístupňoval i docela náročná témata z hudební kuchyně. K mým celoživotním zážitkům patřil koncert, na němž nás k lásce k hudbě „vychovával“ známý multiinstrumentalista Jiří Stivín. V průběhu vystoupení nám předvedl, že umí hrát doslova na cokoliv, třeba i na vodovodní trubku. Kombinoval přitom jazz, klasickou hudbu i humorné vyprávění.

Je velkým štěstím, že Roudnice nad Labem osobnost s darem „umět dělat školní koncerty“  má. Je jí paní Zora Křičková. O klasické hudbě dokáže dětem zábavně a poutavě vyprávět a navíc hudbu kvalitně interpretuje. Od roku 1991 pořádá v prostorách Galerie moderního umění, kde mohou na děti zároveň působit výtvarná díla, kolem deseti koncertů ročně. Pro každou sezónu připravuje nový program, v němž posluchačům přibližuje různé skladatele a různé hudební epochy. Pořad, který jsem měl možnost navštívit, pojednával o Mozartovi a Beethovenovi. Paní Zora vyprávěla o jejich osudech a díle velmi poučeně. Bylo vidět, že práci s dětmi a studenty, byť je nesmírně náročná, dělá ráda a s velkým zaujetím. Při koncertě předvedla ukázky z Mozartových sonát včetně sonáty A-dur se slavným Tureckým pochodem a Fantazii d-moll, která předvádí Mozarta v závažném světle. Z děl Beethovenových pak vybrala sonátu cis-moll (Quasi una fantasia), známou pod názvem Měsíční svit, a vysvětlila také okolnosti jejího vzniku. Na závěr přednesla pro odlehčení známou skladbu Rondo pro Elišku. Při interpretaci Mozartovy a Beethovenovy hudby respektovala záměr skladatelů. To platí zejména o Beethovenově sonátě cis-moll, kde je správná interpretace nanejvýš důležitá. První větu, připomínající měsíční svit, hrála závažně, ale zároveň elegantně. Druhou větu pak jemně a odlehčeně a třetí větu vášnivě a ve forte, tedy právě tak, jak se hrát má. Její projev byl v této větě živelný, ale zároveň promyšlený. Bylo vidět, že si studenty svým výkonem získala a že zajímavý výklad i krásnou hudbu zaujatě poslouchali. Proto si važme paní Zory i ostatních vzácných a obětavých lidí, kteří dětem rádi a zasvěceně přibližují svět hudby, jenž dokáže člověka tolik obohatit o krásu a o radost.

Jan Potůček

Příspěvek byl publikován v rubrice Galerie. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>