Hudba z druhého břehu

Stamicovo kvarteto po dvou letech opět v Roudnici

Dne 6. října 2011 se uskutečnil v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem koncert Stamicova kvarteta, které si zvolilo krásný, ale velmi náročný program. Všechna uvedená díla napsali jejich tvůrci na sklonku života.

Nejdříve zazněl nedokončený jednovětý smyčcový kvartet c-moll D 793 od Franze Schuberta. Hudba tohoto virtuózního díla je romanticky rozevlátá a dramatická, ale zároveň i zpěvná, což je pro Schuberta, jako autora písní, typické. Dále byl na programu vůbec poslední opus Ludwiga van Beethovena, a to smyčcový kvartet F-dur op. 135. Kdo zná Beethovenovy pozdní kvartety, plné nezvyklých, někdy skoro až „neposlouchatelných“ disonancí a komplikovaného kontrapunktu (viz například Velkou fugu B-dur), může být na první poslech překvapen. Poslední kvartet působí totiž i přes veškerý dramatismus téměř vyrovnaně a místy až optimisticky. Také on však byl na svou dobu nesmírně nekonvenční. Patrně nejkrásnější částí kvartetu je třetí pomalá věta, která začíná pozvolnými nástupy nástrojů až do plného zvuku (podobná technika je použita i v pomalé větě 9. symfonie). I v tak malém tělese, jakým je smyčcové kvarteto, tak může zaznít při brilantní souhře „les smyčců“, tak jak jej známe z přelomu 19. a 20. století u Brucknera či Mahlera. Nedlouho po dokončení kvartetu Beethoven zemřel.

Po přestávce byla na programu už jen jediná skladba, a to smyčcový kvartet č. 14 Fis-dur op. 142 Dmitrije Šostakoviče. Také toto dílo napsal skladatel v závěru života. Hudba kvartetu je nesmírně působivá a rovněž jak interpretačně, tak poslechově náročná. Skladba má tři věty, které jsou však natolik propojeny, že tvoří jednolitý celek. Vyskytují se v něm úseky různých temp i nálad. Například v první větě je zajímavá pasáž, kde je viola použita téměř jako bicí nástroj. Vytváří hrozivé, rytmicky výrazné ostinátní téma, které je velmi podobné slavnému motivu invaze nacistů ze 7. symfonie C-dur Leningradské. V dalším průběhu se střídají moderní, dramatické momenty plné clusterů (nelibozvučných shluků tónů, ležících blízko u sebe), s pomalými, typicky ruskými tóny smutku a zmaru. Kvartet však končí motivem projasnění a zklidnění.

Výjimečná dramaturgie koncertu záměrně srovnala pozdní Beethovenova a Šostakovičova díla, která spolu, byť jsou od sebe vzdálená jedno a půl století, vedla pozoruhodný dialog. Patrně žádné jiné dva skladatele totiž tak osudově nezasáhl chod dějin. Oba zažili hrůzy válek a diktatur, ale i převratné revoluční změny. Jejich díla z konce života mají existenciální rozměr. Jako by se v nich ozýval pláč nad dějinami i hlas z druhého břehu. Stamicovo kvarteto svým mistrovským provedením dostálo nárokům vrcholných skladeb. Smyčce v rukou hráčů dokázaly naříkat, znít melancholicky, drsně i konejšivě.

Po skončení koncertu si obecenstvo dlouhým potleskem vyžádalo přídavek. Stamicovci zahráli pro odlehčení zajímavou ukázku z jednoho ze smyčcových kvartetů Jana Václava Stamice, tedy skladatele, po němž je kvarteto pojmenováno. Posluchači tak mohli porovnat, jak vypadal žánr smyčcového kvartetu ve svém nejranějším stadiu kolem roku 1740, kdy se teprve formoval. V době, kdy Bach a Händel psali svá nejzralejší díla, zakotvená plně v baroku, Jan Václav Stamic a ostatní skladatelé mannheimské školy položili základy  novému hudebnímu stylu – klasicismu. Nahradili složitý kontrapunkt melodií a tematickou prací v cyklické sonátové formě (symfonie, smyčcový kvartet a další žánry). Stamic tak svým průkopnickým dílem otevřel cestu, na jejímž vrcholu stáli Mozart, Haydn a Beethoven a již tak originálně naplnil ve 20. století i Dmitrij Šostakovič.

Stamicovo kvarteto – ve složení Jindřich Pazdera a Josef Kekula housle, Jan Pěruška viola a Petr Hejný violoncello – předvedlo v interpretaci náročného repertoáru strhující výkon. Vnímavé roudnické publikum to ocenilo.

Jan Potůček

Příspěvek byl publikován v rubrice Galerie. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>