Pozvánka na výstavu Bedřicha Dlouhého / Reminiscence

Ve foyer Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem bude netradičně v pondělí 20. listopadu zahájena týdenní „výstava jednoho obrazu“, na níž bude veřejnosti představeno plátno významného českého malíře, emeritního profesora Akademie výtvarných umění v Praze, Bedřicha Dlouhého. Obraz Reminiscence (2006) rozšířil v roce 2016 díky štědrému daru profesora Dlouhého sbírky roudnické galerie. Výstava potrvá do 26. listopadu.

Stejně jako v programovém plánu skupiny Šmidrové, také v tvorbě Bedřicha Dlouhého spatřujeme prvky fantaskní poetiky, absurdní grotesky, ale i romanticky, takřka nostalgicky laděných parafrází, spojených s precizní veristickou malbou. Výrazné místo v autorově tvorbě zaujímají asambláže, často doplněné iluzivní malbou, kresbou či informelními strukturami, v nichž mohl být naplno využit potenciál šmidrovské estetiky divnosti. Zvlášť díky osobitému daru nahlížet do světa fantazie a zejména mistrovskému ovládnutí techniky malby se však Bedřich Dlouhý v mnohém přibližuje klasické malbě barokních mistrů. Tento příznačný obrat k parafrázím a reminiscencím děl starých mistrů rozvíjený autorem od osmdesátých let je patrný i na díle Reminiscence (2006). Autor se zde v šerosvitném autoportrétu zachytil skrytý za srostlicí bizarních reliktů vlastní obrazotvornosti připomínajících inventář alchymistické laboratoře. Při pohledu na dílo nám ihned vytane na mysl slavný pozdní Autoportrét (1660) Rembrandta van Rijn z pařížského Louvru.

Právě motiv autoportrétu našel klíčové místo v malířově tvorbě od počátku devadesátých let. Mezi lety 1999 a 2010 byla realizována série pěti stejnojmenných výstav. Svými rozměrnými asamblážovými artefakty nazvanými Autoportrét převrátil autor zcela naruby dosavadní aspekt chápání výtvarné tematiky autoportrétu. Vizuální absencí toho, co je pro autoportrét signifikantní, totiž podobizny umělce, tato díla zdánlivě ztrácejí původní smysl. Je tomu tak i ve skutečnosti? Snad bychom mohli citovat onu ideální situaci, kdy je obraz odrazem duše svého stvořitele, a tedy i jeho vlastním autoportrétem, skrytým za spletitou symbolikou asociací, jimž rozumí jen autor sám.

Petra Mazáčová

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Galerie. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>